Co se stane, když použiju nízké vzorkování na nahrávce?

Když použiješ nízké vzorkování, jako třeba 16 kHz, tak se ti nahrávka dost ochudí. Zvuk bude méně detailní, ztratíš spoustu jemných nuancí, což je vidět hlavně u hudby a mluveného slova. Můžeš mít pocit, že je to takové "ploché" a chybí tam hloubka. U některých zvuků, jako jsou vysoké tóny nebo jemné detaily v instrumentaci, to fakt může být slyšet. Co se šumu týče, jo, při nižším vzorkování může bejt víc patrnej – obzvlášť na slabších nahrávkách. Na sluchátkách nebo kvalitnějších reproduktorech to pak vyjde víc najevo než na průměrných bednách. Ušetříš sice místo na disku a rychleji to zpracuješ, ale pokud chceš kvalitu, tak se ti to může vymstít. Některý lidi si na to stěžují a pak litují, že neudělali vyšší vzorkování. Záleží fakt na tom, co s tím chceš dělat a jak moc si na kvalitě zakládáš.

Když použiješ nízké vzorkování, třeba 16 kHz, tak se to fakt projeví na kvalitě zvuku. Čím nižší vzorkování, tím míň detailů v nahrávce, což dává pocit, že je "chudší". Mluvený slovo bude znít trochu plechově a v hudbě se ztratí nuance, jako jemné harmoniky nebo efekty. Tyhle niance fakt můžou zmizet, zvlášť u vyšších tónů.

Co se týče šumu, tak jo, při nižším vzorkování může být víc slyšitelný, protože se zhorší dynamika signálu. Na sluchátkách to bude znát, na reprácích taky, ale záleží na kvalitě zařízení. Pokud chceš šetřit místo na disku nebo urychlit export, tak nízké vzorkování je fajn volba pro něco jako podcasty nebo telefonní hovory. Ale pokud jde o muziku nebo něco víc citlivého na kvalitu, tak bych radši šel do vyššího vzorkování. Ztráta detailu a kvality za to nestojí.