Jak se paralelní komprese liší od běžné komprese?
Zajímalo by mě, jaký je vlastně rozdíl mezi paralelní kompresí a tou běžnou kompresí, kterou většina z nás používá ve svých audio projektech. Snažím se pochopit, kdy a proč bych měl zvolit jednu metodu před druhou. Vím, že komprese jako taková slouží k vyrovnání dynamiky zvuku a pomáhá udržovat hladký zvukový mix, ale co ta paralelní verze? Jak to funguje? Mám pocit, že je to něco jako mít dva signály – jeden s efektem komprese a druhý bez něj, které pak mixuji dohromady. Ale jak přesně to ovlivňuje celkový zvuk? Dává to víc „síly“ nebo „hloubky“? Zkoušel jsem si hrát s nastavením a přemýšlím, jestli je to lepší pro určité žánry nebo nástroje. Někde jsem slyšel, že paralelní komprese může přidat určitou „energii“ do mixu a že je to oblíbené mezi profesionálními zvukaři, ale moc tomu nerozumím. Takže co přesně dělá paralelní komprese jinak než ta standardní? Jaké jsou její výhody a nevýhody? A hlavně, jak to všechno správně nastavit v Audacity, abych toho dosáhl? Mám pocit, že jde o důležitý nástroj pro každého producenta, takže by mě zajímalo, kdo má s tímto víc zkušeností a co by mi doporučil.
