Kdy je lepší používat mono záznam místo stereo?

Mono záznam má svoje místo, zvlášť když jde o rozhovory nebo přednášky. V takových případech je mono jednodušší, protože slyšíš řečníka jasně a neřešíš, jestli je zvuk vyvážený mezi levým a pravým kanálem. V postprodukci se s tím fakt lépe pracuje, protože nemusíš ladit stereo efekty. Pokud jde o hudbu, tak to záleží na stylu – některé žánry nebo nástroje můžou v mono znít fakt skvěle, třeba rock nebo akustika. U podcastů je mono často ideální, protože víc soustředí pozornost na mluvčího. Při nahrávání zvukových efektů je to podobné – pokud nepotřebuješ prostorový zvuk, mono může být lepší volba. Takže jo, někdy je mono vítěz, ale zase v jiných situacích stereo dodá víc atmosféry. Je dobrý si ty věci zkusit a najít, co ti nejvíc sedí.

Když to vezmu kolem a kolem, mono záznam je super volba hlavně v situacích, jako jsou rozhovory nebo přednášky. Tady jde hlavně o jasnost a srozumitelnost, takže člověk slyší každé slovo bez toho, aby se musel soustředit na to, odkud to vlastně přichází. Mám pocit, že u mono nahrávek je taky méně starostí při postprodukci – není potřeba řešit stereo paning nebo různé zvukové efekty, co bys v stereo použil.

Jasně, když nahráváš hudbu, tak je stereo určitě lepší, protože chceš mít ten prostor a hloubku zvuku. Ale třeba pro podcasty nebo jednoduchý zvukový efekty do videí? Tam se mono klidně může hodit. Většina lidí poslouchá na sluchátkách nebo reproduktorech, kde to stereo není zas tak znát, takže mono může být plně dostačující.

Osobně to střídám podle potřeby. Když je důležitější text než atmosféra (např. rozhovory), tak jdu do mono. Když chci víc muziky a prostoru, pak beru stereo. Takže v tomhle bych se moc neomezoval – vyzkoušej obojí a uvidíš, co ti sedí víc.